Jedním z nejúčinnějších nástrojů osobního rozvoje je jednoduše vést si vlastní deník.

Od roku 1996 si stále vedu své deníky a před dvěma lety jsem přešel z papírové na elektronickou podobu těchto záznamů, což jsem shledal jako mnohem rychlejší a pohodlnější. Program, který používám, se nazývá The Journal. Právě jsem koupil druhé vydání tohoto programu své ženě, aby ho používala, protože se do psaní sama dostává. I když můžete určitě psát deník na svém počítači jen s textovým procesorem, to co se mi líbí na tomto softwaru je, že má zabudovaný kalendář tak, aby bylo snadné okamžitě zobrazit položky podle data. Stejně tak můžete vyhledávat předchozí položky dle konkrétních klíčových slov.

Co dělám se svým deníkem? Ačkoli mnoho lidí používá deníky či diáře, aby zaznamenali životní události, já se obvykle nezatěžuji těmito položkami a jen zřídka se vracím a čtu staré záznamy. Pro mě je to v první řadě nástroj na řešení problémů, způsob, jak promyslet složitá rozhodnutí, dokud nedosáhnou bodu, kdy je vše jasné. Píši v průměru 5 – 10 záznamů za měsíc a obvykle začínám psát nový záznam tím, že si napíši dotaz nebo problém, který chci řešit. Poté pokračuji zkoumáním možných řešení problému. Někdy mohou být problémy velice jednoduché, jako např. „Jaké téma bych měl zvolit pro svou příští řeč (nebo článek)?“ Ale jindy prozkoumávám mnohem závažnější otázky, jako „Kde chci být v roce 2010, a to, s čím mám začít nebo skončit právě teď, abych se tam dostal.“ Někdy budu týrat mozek, abych našel možné řešení, zatímco jindy budu psát o problému z různých úhlů, abych je plně pochopil. Například se sám sebe možná zeptám: „Jak by řešil tento problém Albert Einstein? Leonardo da Vinci? Jim Carey? Kapitán Picard? Nebo se možná zeptám:“ Co je dobré na tomto problému? Jak bych se dokonce mohl vyhnout nutnosti vyřešit tento problém? Jak by mělo vypadat optimální řešení tohoto problému?“

Shledávám tyto druhy cvičení velmi cennými. Když se snažím vyřešit problém sám ve svých myšlenkách, často přichází úspěch při řešení jednoduchých problémů, ale promýšlení věcí často selhává při řešení složitějších problémů. Buď nenajdu uspokojivé řešení vůbec, nebo neporozumím problému dostatečně natolik, abych se cítil dobře z možného řešení, které nacházím, nebo někdy najdu řešení, ze kterého mám dobrý pocit, ale poté, co se vyspím a podívám se na něj druhý den s čerstvou hlavou, už to vůbec nevypadá skvěle. Takže místo toho, abych promýšlel věci ve své hlavě, vypořádávám se s nimi, tím, že je napíši. Myšlení se může často stát opakovaným a naše mozky mají tendenci znovugenerování; tj. vždy se snažíme zjednodušit věci pomocí rozřazení těchto věcí do vzorů.

Nicméně, někdy je důležité vzít v úvahu holé skutečnosti o problému, aniž bychom se snažili je předčasně přiřadit k předchozímu problému, který jsme již vyřešili. Například pokud rozjedete svůj vlastní podnik a dojde k dočasnému snížení tržeb, které se stane problémem, který jste již zažil a překonal, možná budete i tak potřebovat zvážit možnost, protože tento prodejní pokles má unikátní příčinu a problém nemůže být překonán opětovným použitím předchozího řešení.

Zkoumáním problémů na papíře se vyhýbám opakovanému myšlení a je také snazší identifikovat mezery v možném řešení, které ještě musí být uváženy. Již jednou jsem napsal o problému z určitého úhlu pohledu, mohu tedy tuto část přeskočit a přejít na zkoumání další části. Písemný záznam usnadňuje zvažování problému z dostatečného počtu různých pohledů tak, abych nabyl jistoty, že chápu dost na to, abych učinil rozumné rozhodnutí. Takže, psaní deníku mi umožňuje překonat některá funkční omezení mého mozku a účinně rozšiřuje pracovní paměť, která je k dispozici pro řešení problémů.

Některé problémy jsou ze své podstaty prostě příliš velké, než abychom je plně pochopili sami ve svých myšlenkách. Naši vědomou mysl můžeme cíleně zaměřit skutečně jen na malou část jakéhokoliv problému. Naše mozky jsou poměrně silné, ale naše vědomé myšlenky jsou stále velmi omezené ve své schopnosti držet více souběžných myšlenek. Například, můžete zavřít oči a představit si jabloň. Ale lze si představit tento strom ze sto různých úhlů ve stejnou dobu, a tím vybrat ten s největším počtem jablek? Dokonce i tak jednoduchá otázka jako: „Co bych si měl dát k večeři?“ je dostatečná, aby narazila na naše duševní limity. Chcete – li skutečně udělat co nejlepší rozhodnutí, pak bychom měli vzít v úvahu všechny možné večeře, které bychom mohli jíst s upřednostněním jejich chuti, textury, výživové hodnoty, ceny, pohodlí atd. Relativně jednoduchým rozhodnutím, jako je toto, můžeme uvažovat o pouhých třech či čtyřech možnostech, a pak vybrat tu, která se v tuto chvíli jeví jako nejvhodnější pro nás. Ale co když máme před sebou mnohem významnější rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky, kde je mnohem důležitější, abychom byli přesvědčeni, že naše volba je alespoň blízko k optimu.

Život je plný těchto druhů voleb. Jakou kariéru si mám vybrat? Kde bych měl žít? Mám se rozvést, nebo mám zůstat v nešťastném manželství? To vše jsou hlavní život – měnící rozhodnutí. Určitě si můžete zvolit, aby Vaše rozhodnutí byla nahodilá a bez pečlivého zvážení, ale budete ten, kdo bude muset žít se všemi následky. Pokud se vám nepodaří dát na první místo snahu využít plný rozsah svého intelektu k vytváření co nejlepších možností, zvlášť, když je ve hře tolik, co to pak tedy říká o hodnotě, kterou vkládáte do svého života?

Zatímco ani psaní deníku nemůže překonat hlavní omezení naší vědomé mysli, aby systematicky uvažovala o řešení s miliony možností, psaní věcí je přinejmenším krok správným směrem. Stále musíme přenést velkou část našeho rozhodování do našeho podvědomí, do naší intuice a na naše emoce. Ale čím více tohoto procesu můžeme vytáhnout do naší vědomé mysli (buď pomocí papíru, nebo použitím obrazovky počítače jako rozšíření našeho vědomí), tím více jasnosti a zaostření získáme s vědomím, že naše rozhodnutí jsou ta správná. A v dlouhodobém horizontu, po letech cvičení duševní disciplíny a dělání více vědomých rozhodnutí, budeme sklízet mnohem lepší výsledky.

Foto zdroj: Pixabay.com, autor StartupStockPhotos, CC0 Public Domain, volné pro komerční použití