19. říjen 2004, autor: Robert Pavlina
Časová analýza je jednoduchá technika užívaná při plánování, kterou často používám. Poprvé jsem se o ní dozvěděl při vývoji softwaru. Řekněme, že máte pevnou lhůtu pro zveřejnění nového produktu jako je například každoroční vylepšení softwaru pro výpočet daně z příjmu. K určitému datu musíte mít k dispozici novou verzi. Takže budete pravděpodobně používat časovou analýzu pro svůj vývojový cyklus, což znamená, že budete dělat to nejlepší, co můžete ve stanovené lhůtě udělat. Jaké nové funkce, které lze implementovat, jsou zcela závislé na časovém rámci? Nedodržení plánu prostě není možné, takže pokud jste ve skluzu, je nutné některé funkce obětovat.
Pokud jde o správu svých vlastních úkolů, časová analýza může být užitečnou technikou. Používám ji hlavně dvěma různými způsoby.
Za prvé, řekněme, že chcete něco udělat, ale je tu riziko, že skončíte a spotřebujete mnohem více času, než je přípustné, protože je to ten druh úkolu, kde byste mohli projevit své puntičkářské tendence. Takže si dáte určitou dobu, přes kterou nepůjdete a budete prostě dělat to nejlepší, co je v dané době z Vaší strany možné.
Já například používám časovou analýzu, když každý rok dělám své vánoční nákupy. Obvykle si vyčlením dobu dvou hodin na tento úkol, který zahrnuje nákup dárků pro osm osob (moje žena se stará o zbytek). Předem se rozhoduji, jaký druh dárku bych měl dát každému člověku na svém seznamu, a pak jich objednám on-line tolik, kolik mohu a až pak vyrážím do místního nákupního střediska, kde se zaměřím na lidi v jednom obchodu, jak kupují dárky, pro které jsem přišel i já. Rovněž obvykle využívám svého pružného harmonogramu a nakupuji ve všední den ráno, když obchody nejsou plné a nemusím čekat ve frontě. Takže nakoupím dárky pro všechny za méně než dvě hodiny.
(Vím, že někteří lidé milují vánoční nákupní a udělání si skupinového zájezdu za účelem procházení se po nákupním centru je v pořádku, jestli je to to, co vás baví. Ale pokud jste vyzváni k nákupu jako já, tak s největší pravděpodobností, nedostanete lepší dárky, pokud nebudete investovat dalších 10 hodin tomuto úkolu. V takovém případě je nejlepší jednoduše rezignovat a dělat tu nejlepší práci, jakou můžete vzhledem k času, který máte k dispozici.)
Druhý způsob, jak používat časovou analýzu je, když mám úkol nebo projekt, který chci dokončit, ale opravdu nevím, kde začít, nebo se zdá, že to bude dlouho trvat, než budu moci dokončit ucelenou část. Nebo je to možná něco, co shledávám opravdu únavným a mám tendenci danou věc odkládat. Pak tedy používám časovou analýzu, pro rozdělení úkolu na dané časové období, abych vůbec začal. Normálně používám rozmezí 30-120 minut. Neobávám se nedodržení časového rámce s tímto rozmezím. Jednoduše se zavážu, že naplním svůj časový plán, bez ohledu na to, jak daleko se dostanu. Příkladem toho, kde používám tento přístup, bude, když píšu nový článek. Dokončení celého článku mi obvykle trvá 3-8 hodin. Někdy dokončím článek najednou, ale většinou přetáhnu jeho dokončení do více úseků. Tak používám časovou analýzu, abych se vůbec pustil do článku a slíbil sám sobě, že budu psát 1-2 hodiny bez obav na to, jak daleko se dostanu. Pak celý proces opakuji, dokud práce není zcela hotová.
Vedlejším efektem této poslední metody je, že často budu končit s prací mnohem déle, než jsem původně zamýšlel. Kdybych se zavázal k práci na zdlouhavém úkolu po dobu pouhých 30 minut, je snadné začít, protože jsem si dovolil skončit už po 30 minutách. Ale jakmile jsem překonal onen úvodní nezájem a opravdu jsem se zaměřil na daný úkol, tak i 90 minut může uplynout, než vytane myšlenka na ukončení činnosti.
Schopnost časové analýzy na obcházení perfekcionismu a omezení otálení se stala užitečným nástrojem na dodržení časového harmonogramu. Dokonce jsem ji použil, když jsem začal psát tento blog. A teď, když se moje žena vrátila domů s večeří a vypůjčeným filmem, je čas se rozloučit…☺.
Foto zdroj: Pixabay.com, autor Felix Mittermeier, CC0 Public Domain, volné pro komerční použití